Poloha obce
Hážovice se nachází asi 2,5 km jihovýchodně od centra města Rožnova pod Radhoštěm v údolí na rozhraní Vsetínských vrchů a Moravskoslezských Beskyd v nadmořské výšce cca 400 m. Rozloha této osady je cca 560 ha, ze západní strany je ohraničena Tylovicemi, z jižní strany Valašskou Bystřicí, z východní strany Viganticemi a ze severní strany Dolní Bečvou. Osadou protéká Hážovický potok, do něhož se vlévá z levé strany potok Studený a z pravé strany Vaškův Potok. Po pravé straně Hážovky probíhá obcí silnice, vedoucí z Rožnova pod Radhoštěm na Soláň a do Velkých Karlovic.
Název obce
Název osady je od nejstarších dob uváděn v podstatě bez nějakých výraznějších obměn: Hozowicze (1505), Hažowicze (1535), ze vsi Haziowicz (1570), z Hažovic (1608), Haschowicze (1675), Haziowitz (1718), Hazowitz (1751), Hažowitz, Hažovice (1872). Původ vzniku názvu osady není jednoznačný. Čeněk Kramoliš píše ve Vlastivědě moravské o Hážovicích toto: „Nazvány jsou snad podle říčky Hážovky, která osadou teče, Hážovka je bystrá rychle tekoucí voda, která sebou hází, šplouchá“. Další verzí vzniku názvu je odvozenina od příjmení Hase, německého lokátora, jak je tomu u sousedních Vigantic (lokátor jménem Wigand) nebo Tylovic (lokátor jménem Tyl či Tiel). Jméno osady může být rovněž odvozeno od německého slova „Hase“ (Zajíc) podle množství zde žijících zajíců. Obecní pečetidlo se nedochovalo, mělo znaku anděla, jenž troubí k soudnému dni. Pod ním jsou do polokruhu dvě svázané ratolesti. Kolem znaku je nápis „Ta : Pecet : Gest : Dedini : Hazow“.
První zmínka
První zmínka o Hážovicích je uvedena v listině Lacka z Kravař z roku 1411. Zde jsou Hážovice zmíněny jako obec samostatná, v jejíž prospěch se Lacek zřekl práva odúmrtí. V roce 1516 bylo v Hážovicích 13 usedlých a fojt (jakýsi Jiřík). Ještě v 17. století (před založením Hutiska v roce 1666) byla rozloha Hážovic daleko větší než dnes. jelikož dle knihovního zápisu z roku 1662 zasahoval fojtovský mlýn do území Hornobečvanského. Dle úředního zápisu v pozemkové knize ze dne 31. května 1647 bylo v Hážovicích 16 gruntů a 13 chalup. V roce 1790 bylo v Hážovicích 53 domů a 391 obyvatel, v roce 1900 bylo v Hážovicích 69 domů a 427 obyvatel. Pozemky na severním svahu patřily většinou drobným zemědělcům a chalupníkům, pozemky na jižním svahu patřily středním zemědělcům a proto se zde dodnes říká: „Selská strana“.
Správa obce
Správu obce před rokem 1848 vedl zpočátku fojt, později purkmistr a spoluradní. Hážovské fojtství bylo zákupné se připomíná teprve v r. 1608, jeho existence se však předpokládá ještě dávno před tímto rokem. Prvním známým fojtem byl Jira Kubíčků. V roce 1798 byl fojtem Michal Mizera a purkmistrem Jura Žák, v roce 1833 byl posledním fojtem Michal Vašek a purkmistrem Michal Machýček. Fojti obývali čís. 38, jemuž se dosud říká „na fojství“ a jež bylo vystavěno v roce 1791 pod vedením tesařského mistr Jana Žáka a na náklady Michala Mizery, tehdejšího fojta. V roce 1659 patřil k fojtství mlýn moučný a půl pily ležící u Bečvy. Po roce 1848 spravovali obec starostové. Prvním starostou Hážovic byl zvolen Michal Machýček.
Kulturní a společenský život
V Hážovicích nebyl kostel ani škola. Do Rožnova byla obec přifařena v roce 1656, příslušníci evangelické církve byly přifařeni do Stříteže n. B. Děti navštěvovaly školní vyučování v Rožnově p., v roce 1790 bylo do rožnovské školy přihlášeno 54 žáků z obce. Od r. 1837 mohly děti chodit do školy ve Viganticích. Hážovice se rozvíjely vždy jako samostatná obec, až v červnu 1960 byly sloučeny obce Hážovice a Tylovice v jednu obec pod novým názvem Rysová. V roce 1980 byla Rysová přičleněna k Rožnovu pod Radhoštěm rozdělena na dvě místní části s původními názvy Hážovice a Tylovice.
Kulturní a společenská činnost v obci se rozvíjela zejména v 19. a 20. století. V roce 1844 byla zakoupena nová obecní bryčka. V roce 1864 byl vystavěn v prostoru na návsí litinový kříž na kamenném podstavci, postavena dřevěná zvonice a osázeny lípy. Byla zavedena tradice Michalských poutí jako připomenutí ukončení cholery v Hážovicích. Po otevření lomu v roce 1878 ožila obec nejen po stránce hospodářské, ale také po stránce kulturní. Kameníci zde zavedli tradici stavění máje při hraní národních písní. Od roku 1913 začal Spolek absolventů hospodářské školy hrát ochotnické divadlo v sálu hospody Na Lipové, divadlo se hrálo až do roku 1957. Po roku 1945 probíhala další modernizace obce dle trendu nově vznikajícího společenského zřízení. Dne 6. srpna 1947 se započalo s dlouho plánovanou stavbou obecního domu. Dne 26. července 1952 byla založena Místní jednota československého svazu hasičstva v Hážovicích, v roce 1958 byla dokončena stavba hasičské zbrojnice. Dne 10. srpna 1974 byla otevřena nová prodejna „Jednoty“ v Hážovicích. Všechny tyto budovy byly vystavěny díky obrovskému úsilí a pracovitosti místních občanů.
Hospodářský vývoj obce spočíval v zemědělství, v lesnictví a v drobné řemeslné činnosti (stolařství, kolářství, obuvnictví kovářství, krejčovství). V roce 1878 byl v Hážovicích otevřen kamenolom, kámen byl velmi dobré jakosti a byl jím také vydlážděn v roce 1890 kostel v Rožnově p.R. Na podzim 1935 byla provedena elektrifikace obce, v padesátých letech 20. století byl zřízen veřejný vodovod. V říjnu 1957 bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které bylo v roce 1973 připojeno k Jednotnému zemědělskému družstvu Soláň. Po přičlenění Hážovic k Rožnovu byla v roce 1996 provedena plynofikace a v roce 2006 vybudována kanalizace.